Biennaš-Jon Jovnna Piera Helga
Sámás: Aura Pieski
Govat: Armadillo Collective Finland
Maya eamiálbmogii gulli zapatisttat gallededje Sámi ivdnás čakčabeivviid gaskal 22.–27.9.2021. Mátki Sápmái lei oassin sin viidásut mátkkis Eurohpái, man zapatisttat gohčodedje Olles eallima mátkin (Travesía por la vida). Deaivvadeamis sápmelaččaiguin lei historjjálaš árvu, go guokte eamiálbmoga vuostábealde máilmmi gávnnadeigga Ohcejogas.
Zapatisttaid mátkki Sápmái ledje plánemin sámekoordinerenjoavku ovttas Armadillo-kollektiivvain ja Greenpeace Finland -ásahusain. Olles eallima mátki ollašuhttimis ledje fárus máŋggat kollektiivvat miehtá Meksiko, Eurohpá ja Sámi. Sámi koordinerenjoavkku eaŋgalasgielat bovdehusreivve, 500 jagi dás ovddos, lea laktojuvvon dán čállosa lohppii.
Olles eallima mátkki ulbmilin lei čájehit Spánskai ja Eurohpái, ahte sii leat ain vuostálastimin soardi fámuid. Lea gollan 500 jagi das, go Spánska koloniseregođii dálá Meksiko guovllu. Dán falleheami muitun zapatisttat háliidedje dahkat ráfi mátkki, muhto nuppebelii: Meksikos Eurohpái čájehanláhkai, ahte Spánskka fámut eai sin buohta lihkostuvvan koloniála áigomušaiguin.
Zapatisttat leat eamiálbmot. Jagi 1994 rájes sii leat ásahan iežaset autonomiijaid Chiapasas, Meksiko máttáguovllus. Chiapasas sii plánegohte Olles eallima mátkki koronavirusa pandemiijaruohta jagis 2019. Guokte jagi das maŋŋá, čakčamánus 2021, 170 zapatistta Extemporéanea -delegašuvdna buvttehii Viennai, Nuortariikii. Stuorát joavkku juhke uhcit 5-6 olbmo jovkkožiidda, maid sii gohčodedje compañeras. Compañeras –jovkkožat gallededje 27 iešguđege riikka Eurohpás golmma mánu áigge. Olles Extemporéanea dollii ruovttoluotta Chiapasii juovlamánu 5. beaivve 2021.
Zapatisttaid tuvra Eurohpái lei antikolonialisttalaš proseassa, man ulbmil lei gávdnat ođđa vugiid vuostálastit kapitalismma, patriarkáhta ja kolonialismma. Zapatisttat háliidedje beassat oahppat olbmuin, geat orrot Eurohpás. Sii bukte ja čogge siepmaniid eallima ja Eanan Eatni gáhttema várás. Sii háliidedje juogadit iežaset rahčamušaid ja seammás niegádit nuppelágan vejolaš máilmmi buohkaid várás, “niegádit nuppelágan Eurohpá birra”, dego sii ieža celke.
Kollektiivvat miehtá Eurohpá ledje vuordán deaivvadeami máŋggaid mánuid máilmmedilis gos beaivemeriid šadde sirdit máŋgii pandemiija dili vearráneami dihte, maiddái Sámis. Viimmát čakčamánu 22. beaivve 2021 viđa zapatistanissona joavku seaivvui Helssegii, Supmii. Seamma eahkeda sin tuvra Sápmái álggii ovttas ofelaččaiguin.
Deaivvadeami sámekoordinerenjoavkkus ledje sámit earet eará Siidaskuvllas, Suoma Sámi Nuorain ja Ellos Deanus. Dasa lassin mielde ledje njeallje dulkka, geat jorgaledje ságastallamiid sámiid ja zapatisttaid gaskka. Lunddolaš gulahallan ja juogadeami ledje gávnnadeami guovddážis, go dárbun lei áddet nubbi nuppi vuolggasajiid ja duogážiid.
Buot buohkanassii zapatistajovkkoš muosáhii vihtta beaivvi Sámis, main guokte beaivvi golihedje johtimii. Jođedettiin guossit gallededje ee. Siida olgomusea ja sámedikki várrepresideantta Sajosis, Anáris. Livččiimet háliidan čájehit gussiide maiddái eará guovlluid Sámis, nugo Čeavetjávrri, muhto dađi bahábut buot rievdadusaid dihte mátki oaniduvvui, iige viidásut johtin lean dán háve vejolaš.
Ohcejogas guossit oahpásnuvve Deanu čázadahkii ja árbedihtui. Gávnnadeimmet bovdejuvvon olbmuiguin ja earet eará murjiimet ovttas. Ovtta beaivvi báikkálaš olbmot ledje bovdejuvvon deaivat gussiid rabas deaivvadeapmái Ohcejoga márkanis. Maŋimuš beaivve galledeimmet vel Buolbmatjávrri, gos Ima Aikio logai iežas feministtalaš ja erohtalaš divttaid ja muitalii dáiddamátkkistis. Seammás beasaimet muitalit gussiide, man dehálaš rollas dáiddárat leat Sámi servošiin.
Guossit hálle joavkun, eai indiviidan. Sin mátki Eurohpái ja muitalusat maid sii juogadedje ledje ovddalgihtii hábmejuvvon Chiapasas. Sin muitalusat laktet stuorát muitalussii zapatisttaid iešmearridanguovllus ja ruovttugilážiin. Maiddái skeaŋkkažat maid sidjiide attiimet, manne oktasaš buorrin – go ii gul oktage olmmoš galgan okto ávkkášuvvat mátkkis Eurohpái. Kollektiivvalaš jurddašanvuohki gussiin boktalii olu jurdagiid maiddái sámekoordinerenjoavkkus.
Zapatisttat ledje ieš sávván, ahte Olles eallima mátkki gávnnademit ja dáhpáhusat livčče smávvá. Sii eai ohcalan mediafuomášumi, baicce unna juogademiid olbmuiguin miehtá Eurohpá. Seamma sávaldat guoskkai deaivvadeami Sámis: sii ohce dorvvolaš ja lagaš gávnnademiid. Zapatisttaid ja Meksiko stáhta gaskkas politihkalaš dilli lea ain rabas konflikta.
Dorvvolašvuođa sihkkarastima dihte eat sáhttán almmuhit mátkki prográmma ovddalgihtii. Dasa lassin eat diehtán justa man beaivvi guossit bohte. Oaččuimet sihkkaris dieđu zapatisttajovkkoža boahtimis Supmii guokte beaivvi ovdal. Leimmet gal ráhkanan vahkkoviissaid váldit sin vuostá goas beare. Mii eat goitge sáhttán almmuhit vejolašvuođas ovdalgo sin boahtin lei sihkkarastojuvvon. Danin lei hástalus dieđihit viidát sámeservodaga sin mátkki birra.
Vásiheimmet moatti oktavuođas maiddái mo min plánaid geahčaledje heađuštit. Dáid heađuštemiid ulbmilin lei boktit eahpesihkkarvuođa ja oažžut min geassádit ovttasbarggus zapatisttaiguin. Áitagiid mielde zapatisttaiguin ovttasbargan ii livčče dorvvolaš. Dán sullasaš váruhusaide leimmet ráhkanan: sihke Meksikos ja Eurohpás zapatismo-lihkádus boktala olu dovdduid politihkalaš konflivtta geažil. Rabasvuođa ja gussiid dorvvolašvuođa sihkkarastima ovttastahttin lei midjiide ođđa hástalus. Eanetge olbmot Sámis livčče háliidan deaivvadit gussiiguin.
Áddiimet seammás man lihkkoš mii leat, go eallit ráfi áiggis, eatge dárbbaš ballat fysalaš dorvvolašvuođas beaivválaččat, nugo zapatisttat. Sii gártet ballat paramilitára joavkkuin, geat kidnapperet ja goddet sin. Ođđa dilis leimmet hui várrugasat, vaikko seammás áddiimet ahte gallestallamis sáhttá báhcit eksklusiiva govva, go sámekoordinerenjoavku viidui oahpes olbmuid bokte.
Dan botta go Extemporéanea lei Eurohpás, de sin olbmuid ledje fallehan Chiapasas. Mearrideimmet searvat unna videobihtáin kampanjai, mas olbmot miehtá máilmmi čájehedje doarjaga veahkaválddi vuostá. Máliimet ovttas bánderolla, mas logai Sámi doarjja zapatisttaide. Video lea smávva ja symbolalaš dahku, mainna háliideimmet čájehit solidáravuođa min eamiálbmotoappáide ja -vieljaide.
Olles eallima mátki Sámis lei vuosttaš geardde historjjás go zapatisttat gallededje Sámi. Jus mis livččii lean buoret áigi, de livččiimet galledan eará guovlluid, duddjon ovttas, háleštallan ja juogadan eanet. Ovttasbargu joatkašuvvá, ja hás boahtteáiggis eanetge joavkkut galledit Sámi. Sávvat maid, ahte sápmelaččat besset galledit Chiapasa, nu ahte nubbi nuppis oahppan čiekŋu ain eanet.
Sápmelaččaid oaidninčiegas lei beroštahtti gullat mo zapatisttat leat huksen iešmearrideami vássán jahkelogiid áigge. Sámi galledeami maŋŋá Extemporánea joavku fas muitalii, ahte sii atne árvvus dan, mo mii sápmelaččat doalahit máttuideamet árbevieruid. Justa dán ášši zapatistadelegašuvdna oinnii earenomáš mihtilmassan deaivvademis sápmelaččaiguin.
Ovttasbarggus: Armadillo Collective Finland, Ellos Deatnu, Greenpeace Finland, Siidaskuvla ja Suoma Sámi Nuorat
Lassedieđut zapatisttaid mátkkis Eurohpái:
Zapatisttaid reivve ovdal sin mátkki Eurohpái:
Reivve suomagielat jorgalus:
Ođđasat:
Zapatistas ‘invade’ Madrid to mark Spanish conquest anniversary (Al Jazeera)
Sámeaktivisttat deaivvadedje zapatisttaiguin Deanuleagis: “Mis lea olu maid oahppat sis” (Yle Sápmi)
Eará dieđut:
Sámenissonat, «árbevierru» ja veahkaválddi hámit
# Dat Álgá Mis 